Vědci varují, že lidstvo čelí nové bizarní pandemické hrozbě, kdy by se podle webu The Guardian starověké viry zmrazené v arktickém permafrostu jednoho dne mohly v důsledku oteplování Země uvolnit a spustit rozsáhlou epidemii.
Kmeny těchto „Metuzalémových mikrobů“ neboli zombie virů již byly izolovány výzkumníky, kteří vyjádřili obavy, že by mohl být vyvolán nový globální stav zdravotní nouze nemocí z dávné minulosti. Vědci proto začali plánovat arktickou monitorovací síť, která by přesně odhalila rané případy onemocnění způsobeného starověkými mikroorganismy. Navíc by poskytovala karanténu a odbornou lékařskou péči nakaženým lidem ve snaze omezit šíření nákazy a zabránit nakaženým lidem v opuštění regionu.
„V současné době se analýzy pandemických hrozeb zaměřují na nemoci, které by se mohly objevit v jižních oblastech a poté se rozšířit na sever,“ říká genetik Jean-Michel Claverie z Univerzity v Aix-Marseille. „Naproti tomu se věnuje jen malá pozornost ohnisku, které by se mohlo objevit na dalekém severu a poté se rozšířit na jih. To je podle mého názoru přehlédnutí. Existují viry, které mají potenciál nakazit lidi a vyvolat novou epidemii,“ pokračuje Claverie.
Viroložka Marion Koopmansová z Erasmus Medical Center v Rotterdamu souhlasí s tímto názorem, že nevíme, jaké viry se v permafrostu nacházejí. Existuje reálné riziko, že by se tam mohl nacházet nějaký, který by mohl vyvolat epidemii, například starověkou formu obrny. Podle Koopmansové musíme předpokládat, že se něco takového může stát. V roce 2014 Claverie vedl tým vědců, kteří izolovali živé viry na Sibiři a ukázali, že stále dokáží infikovat jednobuněčné organismy a to přestože byly po tisíce let pohřbeny v permafrostu. Další výzkum, publikovaný v roce 2023, odhalil existenci několika různých virových kmenů ze sedmi různých lokalit na Sibiři a ukázal, že by mohly infikovat kultivované buňky.
Nejstarší z těchto zombie virů pochází z doby před desítkami tisíc let (přesně 48 500 let), což představuje světový rekord ve stáří oživeného viru. Vzhledem k tomu, že změna klimatu urychluje tání těchto zmrzlých vrstev, vědci vyjadřují obavy, jaké další spící patogeny by se mohly z jejich ledového vězení vynořit.
Sibiř je známá objevy zpod ledu, jako třeba prehistorické šavlozubé kotě. Nicméně pod permafrostem je toho pohřbeno mnohem více. Hluboko pod hladinou sibiřského jezera leží nejstarší „zombie virus“, který byl kdy oživen. Tento starověký mikrob, pojmenovaný Pandoravirus yedoma, zůstal v permafrostu latentní po dobu 48 500 let, dokud ho vědci opatrně nevyjmuli z ledových nánosů 16 metrů pod hladinou jezera v Yukechi Alas na ruském Dálném východě. Stáří bylo určeno radiokarbonovým datováním okolní půdy.
Claverie a jeho mezinárodní tým výzkumníků byli v této práci průkopníky a zaměřili se na specifickou kategorii známou jako „obří viry“. Tyto viry jsou dostatečně velké, aby byly viditelné pod běžným světelným mikroskopem, což z nich činí ideální vzorky pro tento průlomový výzkum. Navzdory svému zastrašujícímu názvu tyto konkrétní viry infikují pouze jednobuněčné améby a jsou neškodné pro lidi i zvířata. Oživení starověkých zombie virů není jediným problémem, který se objevuje v důsledku tání permafrostu. V permafrostu je uvězněných řada potencionálně škodlivých věcí.
Prehistorická hrozba
Když pomineme chemický odpad z těžby těžkých kovů nebo radioaktivní materiál z dob studené války, nejznepokojivější je existence a možnost oživení již zmíněných Metuzalémových mikrobů a bakterií, které by mohly přinést do současnosti smrtící pandemie již vyhynulých ekosystémů, a přestože potencionálně viry nemusí představovat hrozbu pro lidi, je čeho se obávat. Claverie a jeho tým identifikovali genomické stopy poxvirů, což je skupina DNA virů dobře známá například z nákazy opičími neštovicemi či pravými neštovicemi a herpesvirů (způsobují infekce u lidí i zvířat).
Permafrost pokrývá pětinu severní polokoule a je tvořen půdou, která byla po dlouhou dobu udržována při teplotách pod bodem mrazu. Vědci zjistili, že některé vrstvy zůstaly zmrzlé po stovky tisíc let. Ale světový permafrost se mění. Svrchní vrstvy hlavních zásob planety v Kanadě, na Sibiři a na Aljašce tají, protože změna klimatu neúměrně ovlivňuje Arktidu. Podle meteorologů se oblast otepluje několikanásobně rychleji než průměrné tempo nárůstu globálního oteplování. To ale není hlavní riziko. Tím je zvýšení lodní dopravy, dopravy a průmyslového rozvoje na Sibiři. Plánují se obrovské těžební operace, které vyhloubí obrovské díry do hlubokého permafrostu za účelem těžby ropy a rud. Tyto operace uvolní obrovské množství patogenů, kterým se tam stále dobře daří. Horníci tam budou chodit a vdechovat viry. Důsledky by mohly být katastrofální.
Vědci se domnívají, že permafrost ve svých nejhlubších vrstvách může obsahovat viry staré až milion let, a proto budou mnohem starší než náš vlastní druh, o kterém se předpokládá, že se objevil asi před 300 000 lety. „Náš imunitní systém možná nikdy nepřišel do kontaktu s některými z těchto mikrobů, a to je další obava,“ tvrdí Claverie. „Scénář, kdy neznámý virus kdysi nakazil neandrtálce a vrátí se k nám, ačkoli je nepravděpodobný, se stal reálnou možností,“ uzavřel Claverie.
Zdroj: The Guardian, The Travel
Autor/Licence fotografie: Filip Klasna, obrázek vytvořen pomocí umělé inteligence (ChatGPT), Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0)